Přijdete domů z práce a byt vypadá jako po výbuchu atomové pumy. Prokousaná díra ve dveřích, strhané závěsy, tři páry zničených bot, závěje vytahané výplně z gauče. K tomu sousedé, kteří si stěžují na nekonečný štěkot a vytí, které se z vašeho bytu ozývá od chvíle, kdy ráno odejdete. Je velmi pravděpodobné, že vy a váš pes řešíte problém jménem separační úzkost. Co všechno o ní víme? A co s tím můžete dělat?
Představte si, v jak zoufalé situaci je váš chlupáč pokaždé, když opouštíte domov. Jste jeho středobod vesmíru – má jen vás, a vůbec netuší, jestli a kdy se vrátíte. Separační úzkost u psa vzniká, když ho necháte o samotě, což ho uvede do stresu a úzkosti. To, jak si s tím každý pes poradí, záleží na zvyku, tréninku a psychické kondici psa i jeho majitele.
V tomto článku se podíváme na to, jak poznat projevy separační úzkosti, co ji způsobuje a jak jí můžete předejít. Také zjistíte, jak ji řešit, když už vznikla, a kdy může být na vině jiný problém. Nezapomeneme ani na možnosti léčby, včetně léků na separační úzkost u psa, a uvedeme, jak dlouho obvykle trvá, než kamarád tuto potíž překoná.
Labilní majitel = labilní pes
Tohle pravidlo samozřejmě neplatí na 100 %, ale přenos emocí mezi vámi a vaším psem může mít obrovský vliv na jeho chování. Pokud na svého psa přenášíte nejistotu nebo z něj nevědomky děláte emoční oporu, riziko separační úzkosti se může zvýšit.
Pozor tedy na přenos emocí, o kterém jsme psali v samostatném článku. Dobrá rada chovatelů zní: Učte svého psa sebevědomí a samostatnosti. Je fajn, že vás parťák miluje a potřebuje, ale nesnažte se pouto mezi vámi přehnaně upevňovat. Vychovejte z něj sebevědomého parťáka, který zvládne být chvíli sám, aniž by vám zdemoloval byt, když jdete třeba jen vynést odpadky.
Jaké jsou projevy separační úzkosti?
Separační úzkost u psa se může projevovat různými způsoby, které často majitelům komplikují život. Pes bývá nervózní už ve chvíli, kdy se začnete chystat odejít z domu – sleduje každý váš pohyb, chodí za vámi a těžko se uklidňuje. Jakmile odejdete, nastává chaos. Váš miláček může vytrvale štěkat, výt nebo kňučet, aby vás přivolal zpět.
Mnoho parťáků se chová destruktivně – koušou nábytek, ničí boty, trhají polštáře nebo závěsy. Často se zaměřují na předměty, které souvisí s jejich páníčkem. Podle jedné teorie to dělají proto, aby v bytě „rozptýlili“ váš pach, což jim může přinést dočasné uklidnění. V extrémních případech může pes při separační úzkosti trpět nekontrolovaným vyprazdňováním.
Dalším častým projevem je snaha utéct – parťák se může pokoušet dostat do menšího, bezpečnějšího prostoru, nebo naopak ničit dveře a okna, aby se dostal za vámi. Mnozí psi vykazují známky fyzického stresu, jako je nadměrné olizování, ošívání, svalový třes nebo dokonce slinění. Mohou ztratit chuť k jídlu, ale paradoxně, jakmile se vrátíte domů, často sní všechno krmení najednou a následně ho vyzvracejí.
Jaké jsou příčiny separační úzkosti?
Příčin separační úzkosti může být celá řada a často souvisí s tím, jak chlupáč vnímá své prostředí a vztahy. Jednou z nejčastějších příčin je situace, kdy majitel žije se psem sám. Pes si na něj vytvoří velmi silné pouto a nemá jinou osobu, ke které by se mohl připoutat.
Nestandardní situace, jako je umístění psa do psího hotelu nebo hlídání někým cizím, mohou také být spouštěčem úzkosti. Kromě toho mohou separační úzkost vyvolat i náhlé změny prostředí, například bouřky, hlasité zvuky, přítomnost cizích lidí nebo stresující situace.
Nevhodný chov, kde pes neměl dostatek podnětů a správné socializace v mládí, může vést k tomu, že je náchylnější k úzkostným stavům, když zůstane sám.
Co můžete proti separační úzkosti dělat?
Separační úzkost u psa se dá zmírnit nebo jí úplně předejít správnou výchovou a návyky. Když si osvojíte pár jednoduchých pravidel, může být váš miláček klidnější a samostatnější.
Učte psa samostatnosti
Od samého začátku zkuste omezovat kontakt, například při spaní. Pes by si měl zvyknout, že má svůj vlastní prostor a není nutné, aby s vámi spal v jedné posteli. Naučte ho čekat ve vaší nepřítomnosti na místě – třeba v pelíšku – místo toho, aby seděl za dveřmi. Důležité je také pracovat na tom, aby vás chlupáč neustále nenásledoval. Zpočátku to může být náročné, ale trpělivostí a jasnými pravidly parťáka naučíte, že nemusí být pořád u vás.
Pozitivní motivace místo trestů
Nikdy psa netrestejte za to, že se chová úzkostně. Trest by jeho stav jen zhoršil. Místo toho ho chvalte, když zvládne povel nebo zůstane chvíli v klidu. Po návratu domů se s ním můžete srdečně přivítat – dejte mu najevo, že jste rádi zpět, ale bez přehnaného nadšení, aby z vašeho odchodu neudělal velké drama.
Poskytněte společnost nebo krátkodobé rozptýlení
Pro psa, který nesnese být sám, je lepší jakákoli společnost než žádná. Pokud můžete, dejte ho na hlídání někomu, komu věříte, dokud si nezvykne na samostatnost. Některé psy zabaví i jídlo – žvýkací kost nebo speciální hračka naplněná dobrotami jim může poskytnout rozptýlení na dlouhou dobu.
Postupné dávkování nepřítomnosti
Nepřítomnost trénujte po malých dávkách. Nejdřív odejděte jen na pár minut a postupně dobu prodlužujte. Po každém úspěšném „samostatném“ období psa pochvalte. Tento přístup mu pomůže pochopit, že se vždy vrátíte.
Jak dlouho může celý problém trvat?
Separační úzkost u psa není problém, který by zmizel ze dne na den. Doba, po kterou se s touto potíží budete potýkat, závisí na mnoha faktorech. Klíčovou roli hraje nejen intenzita úzkosti, ale také vaše trpělivost a důslednost při jejím řešení.
U některých psů může být separační úzkost krátkodobým problémem, třeba po změně prostředí nebo návratu z dovolené, kdy si parťák potřebuje zvyknout na nový režim. Pokud je ale úzkost hluboce zakořeněná – například u psa z útulku nebo u štěněte, které bylo brzy odděleno od matky – může její eliminace trvat měsíce.
Nejdůležitější je začít hned a pracovat na postupném zlepšení. Dávkováním nepřítomnosti, správným tréninkem a vytvořením bezpečného prostředí můžete dosáhnout velkého pokroku. Pamatujte, že každý pes je jiný, takže je normální, že to u některých chlupáčů trvá déle než u jiných.
Léky na separační úzkost: Kdy mohou pomoci?
Pokud jsou projevy separační úzkosti u psa extrémní a ohrožují jeho zdraví nebo kvalitu života, může být nutné nasadit léky. Ty pomáhají snížit úroveň stresu, a tak budete moci parťáka komfortněji trénovat.
Léky na separační úzkost u psa by měly být vždy poslední možností, ke které se přistupuje po konzultaci s veterinářem. Existují různé druhy – od krátkodobě působících zklidňujících preparátů, které se podávají před stresovou situací, až po dlouhodobé léky, které postupně snižují úroveň úzkosti.
Přírodní alternativy, jako jsou doplňky stravy s uklidňujícím účinkem nebo aromaterapie, mohou být prvním krokem, než sáhnete po farmakologických možnostech. Ať už jde o klasické léky nebo přírodní produkty, je důležité kombinovat je s tréninkem a postupným zvyšováním samostatnosti psa.
Nebude to jiný problém?
Ne všechny situace, které na první pohled vypadají jako separační úzkost, jí skutečně odpovídají. Někdy jde o úplně jiné důvody, které mají svá vlastní řešení:
Ničení bytu a okusování
U štěňat to často není o úzkosti, ale o přirozené hře nebo přezubování. U starších psů může okusování značit problémy se zuby, například zubní kaz nebo zánět. Pokud si parťák okusováním ulevuje, zkuste mu nabídnout vhodnou žvýkací hračku.
Škrábání na dveře nebo pokusy o útěk
Tohle může být frustrace z uzavřeného prostoru. Psi milují svobodu a když ji omezíte, začnou hledat cestu ven. Dalším důvodem může být háravá fena někde v okolí, kterou váš pes cítí, a instinktivně se k ní snaží dostat.
Vytí a štěkání
Psi štěkají nebo vyjí i z jiných důvodů než ze separační úzkosti. Často jde o reakci na hluk, cizí osoby nebo zvířata pohybující se okolo. U starších psů může být příčinou bolest, hlad, žízeň nebo dokonce počínající demence.
Vyprazdňování v bytě
Nemusí být vždy příznakem úzkosti. Někdy jde o zdravotní problém, například infekci močových cest, nebo o špatné návyky z venčení. U psa, který byl dříve zvyklý chodit ven, může jít i o strach nebo nejistotu z nového prostředí.
Slinění
Nadměrné slinění může být varovným signálem otravy nebo onemocnění zubů. Pokud si všimnete, že váš pes sliní více než obvykle, neignorujte to a raději se obraťte na veterináře.
Pobíhání a svalový třes
Tyto projevy mohou signalizovat nejen úzkost, ale i nudu, bolest nebo jiný typ strachu. Pokud váš chlupáč pobíhá nervózně po bytě, zamyslete se, zda má dostatek aktivity nebo jestli se mu něco nestalo.
Spokojený pes, spokojený páníček
Separační úzkost u psa je náročná zkouška trpělivosti a lásky. Pokud se s ní potýkáte, pamatujte, že váš chlupáč se nesnaží být „zlobivý“ – jen vás postrádá a neumí si s tím sám poradit. Ať už jde o malé kroky, jako je trénink samostatnosti, nebo větší opatření, jako jsou léky či změna rutiny, důležité je začít co nejdřív.
S trochou trpělivosti, pochopení a důslednosti se dá separační úzkost zvládnout. Váš parťák se vám odmění klidem a důvěrou, která posílí vaše pouto. A i když cesta může být někdy trnitá, nezapomínejte, že za každý jeho pokrok to stojí.
Autor: Jakub Janíček
Foto: Photo by ALIAKSEI LEPIK on Unsplash
