Když si úplně poprvé pořizujeme nového pejska, hlavou nám probíhá spousta otázek. Kam dám pelíšek? Čím budu psa krmit? Bude se pejskovi líbit v mém bytě? Přirozeně mu chceme před tím, než poprvé překročí práh našeho obydlí, zajistit co možná nejlepší podmínky pro život.
Představujeme si, jak budeme chodit na společné procházky, aportovat a také jak na něj bude reagovat naše okolí. Nemůžeme se dočkat, až ho představíme naší rodině a přátelům.
Nicméně v zápalu tohoto nadšení nám může snadno uniknout naprosto zásadní otázka – jak budu psa vychovávat? Pokud totiž nemáme s chováním psů zkušenosti nebo na něj nemáme konkrétní plán, soužití se může poměrně snadno vymknout kontrole. A přesně v tomto případě nám může pomoci psí psycholog.
I my jsme takoví byli. Když jsme si před dvěma lety jeli pro Scottyho až na Slovensko, informaci o tom, že nemá snadno zkrotitelnou povahu, jsme měli tendenci opomíjet. Jakmile jsme se s ním poprvé setkali, nelitovali jsme. Kříženec Jack Russell teriéra a Corgiho nás v reálu zaujal ještě více než na fotkách. Hned druhý den jsme si jej spokojeně vezli domů a nemohli jsme se dočkat, až mu ukážeme jeho pelíšek a venkovní prostředí, které si bude moci vesele značkovat. Arzenál hraček byl také připraven.
Rychle jsme však zjistili, že jeho výchova nebude zrovna procházkou růžovou zahradou. Scotty si na nás navykl rychle, jeho chování se však ve spoustě případů vymykalo kontrole. Štěkal na každého kolemjdoucího, na zvonek, psychicky nezvládal jakoukoli návštěvu, byl neustále úzkostlivý a co se týče jídla, tak často i dost agresivní. Nemluvě o spoušti, která nastala pokaždé, když jsme chtěli vysávat.
Pročetli jsme si spoustu návodů a techniky obsažené v nich jsme se snažili každým dnem aplikovat. Nic však nefungovalo. A v té největší zoufalosti mi hlavou blýskla naděje – před několika lety jsem se seznámil s paní, která se věnuje psím terapiím.
Hned druhý den jsem ji kontaktoval a popsal problémy, kterým čelíme. Bylo mi řečeno, že se nejedná o nic neobvyklého a že s trochou snahy Scottyho dáme do latě. A to se taky stalo. Kdybych věděl dřív, jak jednoduché to doopravdy bude, ušetřil bych si spoustu nervů.
Jaké základní principy jsme zařadili do našeho společného života?
„Mám to pod kontrolou“
Pokud jako páníčci pro naše psy nejsme dostatečnou autoritou, často si mohou myslet, že musí každou situaci řešit na vlastní pěst.
U nás to bylo tak, že když někdo zazvonil, Scotty začal ihned pobíhat po bytě a vyštěkávat. Myslel si, že celá situace leží na jeho bedrech — tedy že někdo navštěvuje přímo jeho a on musí nějak reagovat. Vždy se jednalo o dost frustrující zážitek, protože téměř nebylo možné ho uklidnit. Když jsem pak chtěl zvednout telefon, který je na zvonek napojený, druhá strana mě přes Scottyho jančení vůbec neslyšela.
Terapeutka nám vysvětlila, že mu stačí dát najevo, že máme situaci pod palcem my. Tedy zakročit, důrazně mu říct, že to zvládneme i bez něj a že se od něj nic neočekává. Situaci jsme si několikrát nacvičovali nanečisto.
Osvědčilo se nám stoupnout si přímo před něj, říct „stop!“ a gestikulovat rukou, že se má uklidnit.
Pes vás tak bude vnímat jako zodpovědnějšího páníčka a v jeho očích pak budete mít ve smečce mnohem vyšší postavení.
Hodnoty psa
Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké jsou hodnoty vašeho psa a díky čemu cítí motivaci cokoliv dělat?
Pokud vám na mysl přistálo jídlo, máte pravdu. Nicméně to je jen střípek celkového vzorce.
Ano, každý páníček ví, že pokud chceme vycvičit psa, musíme ho motivovat jídlem. Jídlo totiž vnímá jako takové svoje peníze. Je to něco, co by si měl zasloužit — za práci a poslušné chování.
Nicméně jeho další hodnotou jsou hračky. Ty vnímá jako svůj majetek, tedy něco, co je jen a jen jeho a má potřebu si to bránit. Nenechte se však zmást, pokud s vámi pes sdílí jedno obydlí, i hračky byste měli mít pod palcem vy. Váš pes si tak k vám opět buduje přirozenou autoritu — vy byste se měli rozhodovat o tom, kdy si může hrát. Hračky jsme se naučili schovávat a vyndávat jen, když máme na hraní náladu. Pokud totiž svůj majetek nevnímá jako samozřejmost, získává pro něj úplně jiný význam.
Třetí hodnotou psa je jeho teritorium. Je potřeba brát v potaz to, že pes je silně teritoriální bytost a i ten nejlépe vycvičený pes se může při jeho narušení chovat agresivně.
Psí psycholog vás naučí, že se všemi těmito hodnotami je třeba pracovat a nenechávat mu je jen pro sebe. Je potřeba si uvědomit, že vy jste páni domu, a tedy i jeho majetku.
Tři základní pilíře pro spokojené soužití se psem
Pohyb, disciplína, náklonnost.
Pokud máme zvládnuté tyto tři věci, můžeme počítat s tím, že cesta ke spokojenému soužití se psem bude mnohem rychlejší.
Pokud chcete, aby vás pes poslouchal, je potřeba mu v první řadě dávat hodně pohybu. Pes se musí pravidelně venčit, očuchávat si nejrůznější místa a značkovat. Pokud má pes každým dnem dostatek stimulace, bude mnohem poslušnější.
S tím se pak pojí disciplína. Když si pořizujete psa, berte v potaz, že mu bude potřeba dávat dostatek času a energie — neustále ho cvičit pomocí pamlsků, jež jsou středobodem jeho vesmíru. Jen tak s vámi bude sdílet obydlí pes, který nebude dělat problémy. Bude totiž přesně vědět, co si může dovolit.
A náklonnost? Psí psycholog vám doporučí si vašeho psa každý den hladit, mazlit se s ním a hrát si. Tak utužíte svůj vztah.
Terapie našeho Scottyho nám pomohly neuvěřitelným způsobem a věřte tomu nebo ne, už během pár dní jsme si všímali pozitivních změn. V jádru je nám jasné, že žádný pes nechce dělat neplechu — potřebuje jen dobré vedení, cítit autoritu a vidět smysl v tom, co dělá.
Mít psa je sranda, ale také obrovská zodpovědnost. Těšíme se z toho, že máme po našem boku parťáka, který nás, když půjde do tuhého, vždy ochrání. A stejně tak my jeho.
Autor: Jakub Janíček
Foto: Jakub Janíček
