Smrt a umírání je téma, které se v naší společnosti často daří vytlačit na úplný okraj. A přitom je tak důležité. Přítomné jako sám život. Nemluvíme o smrti, péči o umírající, o svých vlastních přáních, co se odchodu ze světa týče. A stejné klapky na očích máme, pokud by ze světa měl odejít náš psí přítel. Co ale dělat, když už pes je hodně nemocný a evidentně trpí velkými bolestmi? Zvážili byste uspání jako variantu? Co vlastně o psí eutanázii víme?
Představujeme si, že až náš stárnoucí pes jednou nebude moct, prostě se jednoho dne neprobudí. Odejde důstojně, bez bolesti a obklopený blízkými. To je samozřejmě idealizovaná představa, realita často bývá trochu někde jinde. Ke konci života psi trpí nejrůznějšími onemocněními od selhávání orgánů po rakovinu. Často se tak stává, že poslední dny (týdny, měsíce) pes prožívá ve velkých bolestech. Správná péče o psího seniora nepomůže vždycky. Nemoc nebo úraz s fatálními následky může přijít, i když je pes v plné síle. To se pak na představu jeho smrtelnosti přistupuje ještě mnohem hůř, než když je pes starý a nemocný. Nejobtížnější pro majitele bývá vyvážit utrpení zvířete s možností odchodu. Je velmi těžké vzdát se veškeré naděje.
Samotné uvažování o tomto řešení je těžké a bolestné. V jakých případech o ní obvykle uvažujeme:
- Pes trpí velkými bolestmi, které nejdou ztišit léky
- Pes má rozsáhlé nádorové bujení, které rovněž způsobuje fatální problémy
- Pes téměř nechodí nebo má velmi složitou koordinaci pohybů
- Pes není schopný se sám najíst a napít
- Pes má nemoc, která mu způsobuje značné bolesti
Zákrok jménem vysvobození
I když je celá vaše rodina ve velmi těžké situaci, rozhodnout se pro eutanázii může být pro zvíře opravdu to nejšetrnější řešení. A nemusíte se bát, že v lékařské ordinaci nebude prostor na rozloučení s milovaným přítelem. Zákrok probíhá za pomoci lékaře. Ten provede vyšetření a zhodnotí, zda je tento postup nezbytný. Zvířeti je aplikované silné anestetikum, po kterém usne. Obvykle právě v tuhle chvíli dostanete čas a prostor na poslední objetí. Pejsek vám třeba spokojeně usne v klíně. Poté je vpravena látka, která zastaví srdce a dech. Zvíře zemře a necítí žádnou bolest.
Každopádně si my jako majitelé pejska vždy musíme uvědomit, že je na naší odpovědnosti nenechat nevyléčitelně nemocného pejska dlouho a bolestně se trápit. Na druhou stranu je nepřijatelné nechat uspat pejska jen proto, že je zrovna nějak nemocný a nás to obtěžuje.
Je na majiteli, zda chce být během zákroku přítomný, je to těžký moment a někteří se chtějí se zvířetem rozloučit o samotě. Smrt není příjemná nikomu.
Lze si poté zvíře odnést domů a za podmínek daných veterinárním zákonem ho pohřbít na vlastním pozemku. Další variantou je zanechání zvířete u veterináře, případné zpopelnění ve zvířecím krematoriu a popel si uchovat. Některé veterinární ordinace nabízejí službu v domácím prostředí. O strastech, které bude potřeba překonat po psím odchodu, už jsme psali v článku Když odejde pes.
Někteří majitelé popisují, že cítili úlevu u psa, když k tomu to došlo. Přejeme vám, ať to pro vás a vaši rodinu dopadne co nejlépe. A příště se přihlásíme s veselejším tématem.
Autorka: Pavlína Jelínková
Foto: Photo by Robin Jonathan Deutsch on Unsplash
