Jedním z hlavních způsobů, jak pes interaguje se světem, je prostřednictvím jeho tlamy. Vždyť si vzpomeňte – když vám chce projevit náklonnost, začne vás olizovat. Když chce něco zvednout ze země, packy mu to také neumožní. A často si nejvíce vyhraje s hračkou, kterou může žvýkat. Mnohdy se může jednat například o vaši pantofli.
Pokud však pes olizuje podlahu, možná si lámete hlavu nad tím, proč to dělá. Pochopitelné to je v případě, že se vám na zem vylila omáčka a váš miláček nemůže odolat její skvělé chuti. Olizuje-li ji však podezřele dlouhou dobu, na vině nebude jeho nezkrotný apetit. Čtěte dále a dozvíte se o čtyřech hlavních důvodech, které mohou být příčinou obsesivního olizování podlahy.
ELS neboli nadměrné olizování povrchů je jevem, se kterým se veterináři a psí psychologové setkávají běžně. Terčem takového psa nemusí být jen podlaha, ale prakticky cokoliv – dveře, zdi, nábytek a samozřejmě také lidi a další zvířata.
Co může být příčinou?
Důvody, proč pes nadměrně olizuje podlahu
Pakliže máte podezření na ELS, váš pes se od olizování podlahy a dalších povrchů doslova nemůže odtrhnout. Důvodů pro toto chování může být dokonce více zároveň.
1. Potíže s trávicím traktem
Ty jsou na prvním místě proto, že se jedná o nejčastějšího viníka. To dokazuje studie renomovaného žurnálu, který si na nadměrné olizování povrchů posvítil. Jaké konkrétní potíže máme na mysli?
- zánět slinivky břišní,
- giardióza,
- cizí těleso v žaludku,
- syndrom dráždivého tračníku.
Samozřejmě takový zdravotní problém pravděpodobně nedokážete diagnostikovat na vlastní pěst – jistější tedy bude navštívit veterináře. A nemusíte mít obavu, protože ve většině případů dokáže psí doktor navrhnout kroky, které povedou ke kompletnímu vyléčení, a tedy i eliminaci olizování podlahy.
2. Úzkost
Jestliže jste někdy sami zažili úzkost, dobře víte, jak zvláštní symptomy může přinášet. Od klasického bušení srdce přes pocit disociace až po závratě. Není tedy překvapením, že i u psa se může projevovat různě, včetně obsesivního olizování podlahy.
Nicméně zda je úzkost jádrem pudla, poznáte tak, že bude váš pes vykazovat i některé z dalších symptomů, mezi které se řadí:
- agresivita,
- nadměrné štěkání,
- destruktivní chování,
- roztěkanost,
- slintání,
- deprese.
O separační úzkosti jste už jistě slyšeli. I ta může být důvodem, proč pes olizuje podlahu – chcete-li se o ní dozvědět více, přečtěte si náš článek pod tímto odkazem.
S úzkostí u psa vám může poradit jak veterinář, který může předepsat zklidňující medikaci, tak psí terapeut, který se zaměří na přímou změnu vzorců chování.
3. Obsedantně kompulzivní porucha
Ta významně souvisí s úzkostí a stejně jako lidi může postihnout i vašeho parťáka. Za obsedantně kompulzivní poruchu se dá považovat typ chování, který se neustále opakuje. Váš pes tedy může olizovat povrchy, ale například si také stále dokola honit ocas.
Velice zajímavým zjištěním předních výzkumníků je fakt, že vznik kompulzivních poruch je do značné míry ovlivněn genetickými predispozicemi. Existují rasy, které jsou vůči této poruše náchylnější – řeč je o dobrmanech, Jack Russell teriérech, německých ovčácích a také německých dogách.
Většinou to začíná stresovou situací, která psa vyprovokuje k určitému chování a vede k uvolnění negativních pocitů. Pes se následně stane prakticky závislým na vyplavení příjemných hormonů – a tak bude činnost neustále opakovat.
V tomto případě bude nejlepší poradit se s veterinářem a opět i profesionálem na psí chování. Odblokovat tuto poruchu může být proces na delší dobu, vyléčení by však rozhodně mělo být ve vašem zájmu. V opačném případě se psem bude stále náročnější komunikovat.
4. Stres
Co se týče pocitů stresu, vy máte k dispozici spoustu možností, jak je zmírnit. Zázrakem proti vnitřnímu napětí je například cvičení, vydatný spánek nebo meditační praktiky. Avšak váš pes? Ten už tolik možností nemá.
Olizování podlahy je další z klasických symptomů nadměrného stresu. Že je váš pes vystresovaný, poznáte i tak, že neustále pláče, nemůže se uklidnit, pouští hodně srsti nebo dokonce nechává ve vašem bytě loužičky (nebo něco horšího), i když to dřív ve zvyku neměl.
Chcete-li mu pomoci se stresem, bude zapotřebí najít spouštěč, který je na vině. Často se jedná o faktor plynoucí z okolního prostředí – jako třeba hlučné práce na stavbě u vašich sousedů. Spouštěčem může být také radikální změna rutiny.
V horších případech se může jednat i o zdravotní problém. Vašeho parťáka může například něco bolet, pro jistotu ho tedy vezměte k veterináři. Někdy je pes vystresovaný také proto, že se mu zkrátka nedostává dostatečné fyzické aktivity.
Jak zabránit olizování podlahy?
Dlouhodobým řešením nikdy nebude, že vašeho psa napomenete nebo se ho budete snažit rozptýlit. Vždycky je potřeba pátrat po příčině.
Nejprve se ujistěte, že váš pes netrpí úzkostí nebo stresem. Zamyslete se nad možnými změnami, které jste ve vaší domácnosti učinili. Stěhovali jste se? Dali jste domov dalšímu psovi? Nebo jste snad učinili výrazné změny v jídelníčku vašeho chlupáče?
Ať už na příčinu, proč pes olizuje podlahu, přijdete nebo ne, veterinář může provést sérii testů, které určí, zda chování nepramení ze zdravotních obtíží. Onemocnění trávicího traktu se dají snadno vyléčit medikací, u zmíněné obsedantně kompulzivní poruchy už to však bude náročnější.
Tip na závěr – vyzkoušejte trénink pro úpravu chování
Pokud váš chlupáč trpí obsedantně kompulzivní poruchou nebo úzkostí, můžete vyzkoušet trénink pro úpravu chování.
Ve spolupráci se zkušeným cvičitelem naučíte vašeho psa reagovat na spouštěče úzkosti jinak. Díky tréninku budete nahrazovat jeho nežádoucí reakci nějakou pozitivnější.
Osvědčeným způsobem je pak také desenzitizace. U ní je pes vystavován spouštěčům úzkosti – zpočátku velmi jemně. Když nereaguje negativně, intenzita spouštěče se postupně navyšuje. Průběhem času si tak může natolik zvyknout, že už nebude mít tendence svoje špatné pocity kompenzovat obsesivním chováním jakéhokoliv charakteru.
Zatímco olizování podlahy je u psů naprosto normálním jevem, nadmíra této činnosti může značit několik mentálních i fyzických problémů. V každém případě se nevyhnete návštěvě veterináře. Na základě výsledků můžete vašemu psovi dopřát léčebnou kúru. Hlavně však mějte trpělivost, protože jeho chování může pramenit z traumatu, které bývá obtížnější odstranit. Držíme palce na vaší společné cestě za dlouhodobým a harmonickým soužitím.
Autor: Jakub Janíček
Foto: www.pixabay.com
