V jednom z pražských parků jsem se nedávno dala do řeči s člověkem, jehož středoasijský pastevecký pes měl kupírované uši. Už dlouho jsem něco podobného neviděla, a tak mě zajímalo, proč takovou úpravu má. Dozvěděla jsem se, že kupírování historicky k tomuto plemenu patří. Uši se prý kupírují proto, aby psa nemohl strhnout vlk nebo jiný predátor a poranit ho. I dnes se u tohoto plemene kupírování uší provádí poměrně často. Tento příběh mě přiměl zamyslet se nad touto praxí a zjistit o ní co nejvíce informací.
Kupírování ocasu a uší patří mezi kontroverzní témata. Chovatelé, veterináři i ochránci zvířat – každý má na věc svůj názor, stejně jako například na psí vegetariánství. Jak ale na kupírování ocasu pohlíží zákon? A kde je dnes povoleno kupírování uší? Obě otázky si společně probereme v článku, společně se zdravotními riziky a etickým hlediskem. Nejprve se ale pojďme podívat do historie.
Malé okénko do historie
Kupírování má v historii hluboké kořeny. Jak už jsme zmínili, například u středoasijských pasteveckých psů mělo chránit před predátory, jako jsou vlci. Obdobně u loveckých psů se kupíroval ocas, aby se snížilo riziko zranění v terénu. Tehdy šlo hlavně o praktičnost – nikdo neřešil, jaký to bude mít dlouhodobý dopad na zdraví psa.
Estetika přišla na řadu až později, zejména v 19. století. Kupírování uší a ocasů se stalo normou na výstavách a plemena jako boxer nebo dobrman si tím získala svůj typický vzhled. Co dřív sloužilo jako ochrana, začalo být spíše „módním trendem“.
Dnes už je situace jiná. Mnoho zemí tuto praxi zakázalo, zejména co se uší týče. Kupírování ocasu je však podle zákona v některých případech stále povoleno, pokud se provede včas. I přesto zůstává otázkou, zda má tato tradice v moderní kynologii stále místo.
Jaká jsou rizika kupírování ocasu?
Kupírování ocasu může mít vážné dopady na zdraví a chování psa. Odborníci upozorňují na několik hlavních potenciálních problémů:
Zhoršená komunikace
Psi se zkráceným ocasem přicházejí o důležitý nástroj komunikace. Pomocí něj totiž vyjadřují radost, strach i agresi. Bez něj ostatní psi nerozumí jejich signálům, což může vést ke konfliktům nebo šarvátkám.
Potíže s rovnováhou
Ocas parťákům pomáhá stabilizovat tělo. Bez něj dochází k přetížení páteře, což může vést k bolestem zad nebo problémům s klouby.
Napětí v tkáních
Někteří odborníci tvrdí, že kupírování ocasu vytváří napětí ve fasciích – pojivových tkáních, které ovlivňují motoriku a reakce psa. Tyto změny mohou být dlouhodobé.
Neurologická rizika
Kupírování může mít také trvalé následky ve formě neurologických problémů. Některé studie spojují tento zásah dokonce s rizikem epilepsie ve vyšším věku.
Jaká jsou rizika kupírování uší?
Kupírování uší pak může být na první pohled pouze kosmetickým zásahem, ale bohužel i v tomto případě je chlupáč vystaven několika rizikům, z nichž nejzásadnější jsou:
Zdravotní problémy a infekce
Kupírování uší může poškodit citlivou strukturu ucha, což zvyšuje riziko infekcí a zánětů. Bez přirozené ochrany, kterou ucho poskytuje, se totiž mohou do zvukovodů mnohem snadněji dostat bakterie. Bez přirozené chrupavky a tvaru ucha může také dojít k poškození jemné pokožky, což dále zvyšuje riziko zanícení.
Narušení sluchu
Uši mají významnou funkční roli, stejně jako nám parťákům pomáhají zachycovat zvuky a orientovat se v prostoru. Kupírování uší může mít dlouhodobý dopad na jejich sluch, což může vést k problémům v komunikaci s ostatními psy, ale i lidmi. Dlouhodobý dopad se může projevovat i ve formě zmatenosti, podrážděnosti nebo úzkosti.
Proč někteří tuto praktiku zastávají?
Zastánci kupírování ocasu a uší často tvrdí, že tato praxe má estetické důvody. Některá plemena jsou na tento vzhled doslova zvyklá. Kupírování ocasu ale může mít i praktický důvod. U psů loveckých typů, jako je ohař nebo jezevčík, je doporučeno, protože hrozí poranění při boji s lovnou zvěří. Stejně tak u záchranných psů, kde kupírování ocasu může být užitečné pro snížení rizika zranění při práci v náročných podmínkách.
Další skupinou chlupáčů, kteří mohou z této praktiky benefitovat, jsou krátkosrstí a větší psi, kteří si často ocas zraní, například při hraní nebo běhu. Třeba jako kříženec ohaře Zuzana, která si z radosti poškodí ocas klidně až do krve.
Co se týče kupírování uší, to bylo zase často prováděno u parťáků, kteří byli vystaveni nebezpečí zranění, například u bojových nebo pasteveckých plemen. Uši díky tomu zůstávaly neuchopitelné pro predátory nebo jiná zvířata, která by je mohla využít k tomu, aby psa zpomalila nebo zranila.
Jak na kupírování pohlíží zákon
V České republice je platný zákon, který kupírování uší zakazuje. Tento krok je považován za týrání zvířat. Kupírování ocasu pak není výslovně zakázáno, pokud je prováděno v souladu se zákonnými podmínkami – tedy v raném věku a za specifických okolností.
Kupírování ocasu je povoleno pouze do 8 dnů věku štěňat a jen způsobilými osobami. Stále více se však dnes diskutuje o tom, zda je rozumné s tím pokračovat.
A kde je povoleno kupírování uší? V některých zemích, jako je například Německo nebo některé části USA, a to z estetických i praktických důvodů. Nicméně většina evropských zemí se k této praxi staví negativně a zakazuje ji.
Etika kupírování: Co by měl zvážit každý páníček?
Kupírování uší a ocasu je téma, které rozděluje společnost. Pro některé je to jen kosmetická úprava, ale pro mnoho dalších jde o zásah do přirozenosti psa, který má důsledky, na které bychom neměli zapomínat.
Láska k našim chlupáčům by měla být i o tom, že je nebudeme vystavovat zbytečným bolestem jen kvůli vzhledu. Kupírování uší nebo ocasu není jen otázkou tradice, ale i etiky. A je na nás, abychom se zamysleli, co je pro naše psy nejlepší. Kde je povoleno kupírování uší a jak k tomu přistupují v různých zemích, se pořád mění, ale vždy bychom měli myslet na to, co je pro naše čtyřnohé kamarády opravdu nejlepší.
Neexistuje univerzální rada, zda tento úkon provádět. Měli byste se ale poradit s veterinářem, který vezme v potaz účel a možnosti. Alternativou může být odstranění vrchní části ocasu, aby se zabránilo poranění, a ponechání větší části, aby pes mohl stále používat komunikační signály.
Pokud to ale není vyloženě nezbytné, zvažte, jestli není lepší nechat veškerou jeho výbavu na svém místě, i za cenu drobných problémů, omlácených stěn nebo zdánlivé estetické nedokonalosti. Schválně, jak bychom se na kupírování tvářili my sami?
Autor: Pavlína Jelínková
Foto: Photo by kyle smith on Unsplash
