Hrozivé příběhy o napadení člověka psem rozvíří český mediální prostor periodicky každých pár měsíců. V první dekádě nového tisíciletí v příbězích často figurovali psi, pro něž se u nás vžilo označení bojová plemena. Většina kynologů se ale shoduje, že taková kategorie se vlastně přežila a na některá plemena vrhá zbytečně špatné světlo. Vina za takové tragédie je totiž vždycky na straně člověka a jeho schválně či neúmyslně špatně vedené výchově. Majitel nese i právní zodpovědnost.
Palcové titulky, zprávy o hospitalizacích nebo dokonce úmrtích, fotografie, ze kterých tuhne krev v žilách. O napadení se často informuje ve vztahu k dítěti nebo staršímu člověku, což vnáší do hry ještě více emocí. Takové případy jsou otřesné a fyzické či psychické šrámy není radno brát na lehkou váhu. Statisticky ale pes těžce zraní nebo usmrtí jen velmi malý počet lidí. Většině nehod se dá předejít důslednou výchovou a opravdu zodpovědným přístupem, většina páníčků s tím problém nemá.
Bojová plemena jako zavádějící kategorie
Psi byli cvičeni k boji už v dávné minulosti. Nejstarší písemné zmínky o psích zápasech pro zábavu pocházejí už z dob starého Říma. Psí zápasy postupně téměř vymizely, stala se z nich ale zavrženíhodná nelegální aktivita, která bují v různých částech světa, včetně Evropy. I tady za to mohou lidé a jejich výchova, ne žádná zlá bojová plemena. Kynologické standardy ale mluví jasně, nic jako bojové plemeno neexistuje. I Česká kynologická společnost říká, že takové zařazení je zavádějící a matoucí.
Alfa a omega je výcvik
Zastarale a nepřesně jsou takto často dodnes označováni třeba Američtí pitbulteriéři, Stafordi, Dobrmani, Argentinské dogy a jiní psi. Pořídit si takového psa má pro některé lidi stále přídech mírného rizika. Když třeba řeknete, že si chystáte pořídit Pitbula do rodiny s malým dítětem, většina vašich známých si nejspíš bude ťukat na čelo. Přitom je důležitý hlavně důsledný a laskavý výcvik a zvládnutá socializace. Měl by se mu věnovat každý odpovědný majitel. I když si totiž myslíte, že svého psa dobře znáte, vždycky může nastat situace, kterou nečekáte, a to, že je váš pes 100% ovladatelný, opravdu oceníte.
Staří dobří přátelé
Pokud jste uvědomělý a zkušený chovatel, který se svému psovi chystá naplno věnovat, nemusíte se pří výběru štěněte. stresovat špatnou pověstí plemene. V potaz radši berte svoji aktivitu a plány, které se psem máte do budoucna. Obávaný dobrman je skvělá volba pro aktivní lidi, kteří potřebují pomoci třeba s hlídáním domku. Rotvajler je velmi spolehlivý a věrný společník, který mívá stejně široké srdce jako úsměv.
Základ pro spokojenost psa je důrazný, ale ne agresivní výcvik. Socializace s lidmi a zvířaty, častý kontakt s rodinou, dozor nad psem a dítětem, pokud jsou v jedné domácnosti nebo i kvalitní výživa jsou základnímy prvky psa v domácnosti.
Autorka: Pavlína Jelínková
Kupírování ocasů a uší – praktika ze středověku, nebo užitečný zásah?