Naše Šerynka nikdy nebyla střízlík. Nebyla a není tlustá, ale hubená také ne. Od té doby co oslepla, je její snaha dostat se k něčemu k snědku hodně umocněná. Vysvětlujeme si to tím, že ví, že v přírodě by musela přežít a každé sousto navíc jí to zajišťuje. To je sice fajn teorie, ale Šery je také chytrá a každý chytrý pes ví, že každý den dostane svojí misku ať se děje co děje. Takže jak to myslí doopravdy nevíme.
Doma co najdu to ukradnu
Šerynka celé dny chodí po bytě a mapuje ho čichem. Ví přesně, kdy se v kuchyni vaří v papiňáku polévka. Dokonce podle vůně pozná, že už je téměř dovařená, že se bude přelévat do jiného hrnce, kde se dokončí. Při přemisťování do jiného hrnce z jejího pohledu „zbyde“ v polévce vařené maso a zelenina. A to je samozřejmě příležitost krást. Z linky, ze stolu, z jakéhokoliv místa, kam dosáhne, když stojí na zadních.
Jak má slepý pes zmapované prostředí doma poznáte velmi snadno. Pokud někam položíte štrůdl, perník nebo maso, dejte si dobrý pozor, zda je dostatečně vysoko a pak svého psa pozorujte. Ten se za chvilinku probudí, protože k němu dorazila libá vůně. Normální pes se rozhlédne. Slepý pes vstane a nasává vzduch, odkud že to jde. Hlavu má zakloněnou jen zavýt, pak se zvedne a jde přesně za vůní. A to je ta chvíle, na kterou musím být v našem případě nachystaná – buď je vše vysoko a Šerynka krást nemůže nebo běžím zachraňovat. Pokud tam nejsem, mám smůlu já a manžel, o dobrůtku jsme přišli.
Kdybychom neměli od lékařů potvrzeno, že nevidí vůbec nic, ani světlo ani tmu, mysleli bychom, že si z nás střílí a vidí. Kdekoliv v bytě najde kus jídla, sušenky nebo třeba i kávu nebo čaj s mlékem. Cukroví o Vánocích dáváme na skřínku, kam nedosáhne. Chleba ze spodní části linky jsme přestěhovali do vyšších skřínek, protože stačí se o jednu polovinu dvířek opřít a přitlačit, druhá polovina se pohne, vznikne škvíra, do které se strčí čumák a Šerynka už krade chleba, rohlíky, cokoliv tam najde, Jednou snědla na posezení skoro celý pecen chleba a tři rohlíky. Mysleli jsme, že jí třeba bude špatně nebo bude mít zažívací potíže – ani náhodou.
Kradení z odpadkového koše
Speciální dovedností je kradení zbytků z odpadkového koše. Koš na čidlo odhalila hned, stačí si dobře stoupnout a on nabídne obsah sám. Pořídili jsme koš obyčejný, šlapací. Časem jsme vyřadili otvírání šlapkou. Následně se naučila otvírat víko koše čumákem. Přitlačit čumáček a zvedat, vznikne škvíra a dál už je to podobné jako varianta s chlebem ve skřínce. V současné době máme na tělu koše a víku nainstalovaný čudlík nábytkového kování a čudlíky jsou spojeny tlustou gumičkou do vlasů. Co bude dál, uvidíme.
Takže Šerynka krade kudy chodí a jde jí to. A my jí to kvůli jejímu handicapu odpouštíme a nezlobíme se. O to víc naše Toska nechápe náš nesouhlas, když se pokouší o totéž. Ale takový je svět Tosinko, nespravedlnost, kam se podíváš.
Psí i Vaše štěstí Vám přeje Stela z Puppydu
