Vím, že se tady pouštím na tenký led. Každý chovatel má své zkušenosti a postupy, které mohou být specifické a při výchově účinné. Navíc, nemluvíme zde o psech služebních, pracovních a loveckých, kde chovatelé postupují při výchově ověřenými kroky, které se mohou lišit od výchovy domácího mazlíka. Také nemáme ambice zde popisovat výchovu k jednotlivým psím úkonům, ale spíš probrat nejzákladnější věci, které se nám osvědčily při výchově našich psích holek.
Kdy začínáme s výchovou. Pejsek se už u nás zabydlel, takže se můžeme do toho zlehka pustit.
Jako první se snažíme, aby slyšel na své jméno – tím myslím skutečnost, že když vyslovíte jeho jméno nebo na něj zavoláte, ví, že je to na něj. Později samozřejmě i ví, že se od něj očekává akce, a navíc ještě později udělá to, co po něm chcete. Je velmi důležité pejska učit kromě jména i vykonávat potřebu na stejném místě a zvykat ho na obojek a vodítko. Pokud žijete ve městě, je třeba ho zvykat na dopravní ruch. Berte ho sebou na výlety, do tramvaje, na ulici, do restaurace, do obchodu. Socializujte štěně, jak můžete co nejvíc. Berte ho sebou ke známým, kteří vás oba přivítají s otevřenou náručí, zvykejte ho na návštěvy doma, na ostatní dospěláky a na děti na ulici, na ostatní pejsky a tak dále. Neznamená to samozřejmě, že ho hodíme napospas do prostoru, ať se ukáže na co má. Vždy tady musíte být I v roli podpory a v nejhorším I zachránce před nečekaným malérem. Prostě jste vůdce smečky a máte povinnosti.
Jistě jste už postřehli, že pro začátek byste měli být se štěnětem co možná nejčastěji. Štěně by si mělo myslet, že všechno krásné, jako například pohlazení, hraní, mistička se stravou, pamlsky a tak pochází od vás a že je úžasné s vámi být a jsou to vaše ruce, které mu to poskytují. Jinými slovy – netrestat nebo velmi pravděpodobně zafixujete nepříjemný stav spojený s vaším konáním. Je velmi dobré, když pejska vychovává alespoň z počátku pouze jeden člen rodiny. Ostatní se mohou přidat, až ve vás štěně uvidí vůdce smečky.
Nikdy pejska netrestejte, když z počátku neprovede povel k vaší spokojenosti. Malý příklad: zavoláte štěně a to příliš nespěchá se k vám vrátit a až přijde, vy mu vyčiníte. Co si z toho vezme – právě to, že když přišlo k vám, tak jste ho potrestali. Je více způsobů, jak mu dát najevo, že nemá nikde okounět a přijít hned, například použití dlouhé vodicí šňůry. Ale když už je u vás, chválit, chválit – nenapsala jsem už to jednou?
Jinak musím doporučit každému novému majiteli najít si buď na internetu podrobné návody na výchovu od zkušených chovatelů, nebo si koupit jednu z nepřeberného počtu knih o výchově a výcviku psů. Existují samozřejmě I spolky chovatelů zaměřující se na výcvik a poslušnost – nejbližší v okolí zase najdete určitě na internetu.
Na závěr chci říct: každý nový majitel si musí uvědomit, že u psů je to jako u lidí. Každý pejsek má své vlohy, schopnosti a možnosti. Některý se učí snadno a některý velmi rychle a není to dáno jen vlohami plemene k určité činnosti. To platí jak při učení čistotě, tak při učení se poslušnosti. Takže trpělivost, půjde to.
Příště si povíme něco o průběžné kontrole zdraví štěněte.
Psí i Vaše štěstí Vám přeje Stela z Puppydu
