V minulém článku jsme si štěně přivezli domů. Odpočinulo si a začalo zkoumat všechno kolem.
Štěně je v mnoha ohledech jako malé dítě. Je zvědavé, všechno zkoumá, leccos sežere. Potřebuje zábavu, a pokud nebude mít podněty od Vás, pak se s nadšením pustí do svého okolí.
Takže jsme už předem odstranili všechny možné elektrické kabely, ubrusy a dečky jsme dočasně schovali do prádelníku, koberce s třásněmi jsme zatím srolovali za skříň a pokud to nejde, pak je budeme muset hlídat. Pokud se někde povalovaly jakékoliv léky, potraviny a jiné psí hrozby, uklidili jsme je do uzavíratelných skříní. Také jsme udělali ohrádku kolem schodů do patra a smířili se s tím, že se budou zavírat dveře ven. Prostě všude, kde bude štěně pobývat, musí být odstraněny pro ně nebezpečné předměty a věci, o které bychom případně neradi přišli. Samozřejmě záleží na tom, jak dlouhou dobu bude štěně o samotě nebo bez dozoru, ale stačí malá chvíle naší nepozornosti a je třeba ohryzaná noha stolu (náš případ).
Dostatek hraček je samozřejmostí, nemusí to být bůhvíjak drahá záležitost, ale stejně jako u lidí, je dobré dbát na materiál, ze kterého jsou hračky vyrobené, na jejich nezávadnost. Také nezapomeňte, že příliš velká hračka nebo příliš malá hračka k velikosti štěněte je nevhodná. Tu velkou neunese nebo ani nevezme do tlamičky a tu malou může spolknout.
Krmení je zpočátku co nejpodobnější tomu, na co bylo štěně zvyklé. Pokud ho chceme převést na jiný druh stravy, musíme pomalu a asi nezačneme hned druhý den po příjezdu. Štěně musí k dispozici čistou vodu a nezapomínáme, že štěně krmíme ve více menších dávkách během dne.
Co se týká úplného začátku venčení a výchovy k čistotě: Už dopředu musíme vědět, že malé štěně není schopno udržet naprostou čistotu a musí se vše napřed naučit. Každopádně bychom štěně měli vždy po každém krmení a napití vody rychle odnést ven. Nejlepší je na trávník u domu a pokud se zadaří a štěně udělá loužičku nebo bobek, pak chválíme a chválíme a chválíme (nepřipomíná vám to něco?). Malá poznámka – venčení malého štěněte je ve městě trochu problematičtější. Dokud si nejsme jisti, že očkování je již plně účinné (pokud nevíme, zeptáme se veterináře), štěně raději nenosíme do míst s velkým počtem psů.
Rozhodně bychom neměli malé štěně doma trestat za loužičkovou nehodu. Naučí se to, chce to čas, a jak už jsem psala nahoře, i laskavou důslednost a to samozřejmě i směrem k vám – nechce se vám ven? – musíte nebo bude loužička.
Pelíšek už má, takže jenom koukáme, jak mu velmi rychle začíná být malý.
Příště si povíme velmi zhruba něco o obecné výchově štěněte.
Psí i Vaše štěstí Vám přeje Stela z Puppydu
