Adopce staršího psa je něco, co spousta potenciálních páníčků ani nezváží. Na jednu stranu se není čemu divit – roztomilému čumáku a hravosti štěňat jednoduše nelze odolat. Na stranu druhou se v útulcích po celém světě nachází spousta starších psů, kteří netrpělivě čekají na svůj nový domov a často se ho bohužel nedočkají.
Když se navíc rozhodnete pro adopci staršího pejska, uděláte nejen dobrý skutek, ale také vám to přinese spoustu výhod. Získáte možnost ho dopředu lépe poznat, vyhnete se učení těch nejzákladnějších dovedností a nebudete muset hledat tolik aktivit, při kterých by ze sebe vybil svou mladistvou energii.
Zároveň je ale třeba počítat s tím, že adopce staršího psa s sebou přináší i určité výzvy. Než se tedy do čehokoliv vrhnete po hlavě, měli byste se na ně dopředu připravit – a s tím vám v následujících řádcích pomůžeme.
Potrvá déle, než si zvyknou na nové prostředí
Štěňata jsou obecně velmi přizpůsobivá stvoření. Starší psi naopak obvykle mívají již zažitou rutinu, a tak jim někdy chvíli trvá, než si na nové prostředí a okolnosti zvyknou. Pokud měl například váš vybraný chlupáč majitele, který trávil celé dny doma, může trpět separační úzkostí, když je necháte doma samotné.
Každý pes je samozřejmě jiný, obvykle však trvá přibližně dva týdny až tři měsíce, než se v novém prostředí usadí. Hlavní je vytvořit novou rutinu včas a poskytnout mazlíčkovi prostor a emocionální podporu. Seznámení s novými lidmi a místy raději nechte až na dobu, kdy si na nové prostředí zvykne.
Vyšší věk, slabší zdraví
Adopce staršího psa pochopitelně nemusí znamenat, že si domů přinesete hotového psího seniora. Může se jednat o perfektně zdravého pejska v těch nejlepších letech, který bude ještě několik let navštěvovat veterináře pouze kvůli očkování a dalším preventivním záležitostem.
Pokud však už bude mít něco za sebou a trápí ho nějaký zdravotní problém, měli byste být připraveni mu poskytovat potřebnou péči. Mezi časté potíže u psích seniorů patří například inkontinence nebo ztráta sluchu a zraku – a to by mohlo jeho zvykání na nové prostředí ještě ztížit.
Ostražitost okolo dětí nebo jiných psů
Každý starší pes má za sebou nějakou historii a často i různá traumata, která ho vedou k větší ostražitosti. Když ho navíc trápí nějaké fyzické neduhy, které mu ubírají na trpělivosti, může na děti a jiné domácí mazlíčky reagovat přehnaně – proto je třeba věnovat pozornost varovným signálům.
Zejména to platí pro aktivní děti, které mohou psa v novém prostředí snadno polekat. Těžko si pak zachová svůj klid a místo toho začne jednat na základě svých instinktů a bránit se, a to nejčastěji kousáním.
Když však budete sledovat řeč těla a mimiku vašeho psa, můžete se takovým situacím vyhnout. Stažení ocasu, sklopení uší nebo svěšení hlavy – to vše značí, že se pes v dané situaci necítí dobře. Věnujte mu tedy zvýšenou pozornost a dejte mu pocit bezpečí a klidu, který v takových chvílích potřebuje.
Jak tedy vidíte, adopce staršího psa má své výhody i nevýhody. Nicméně ať už si domů přinesete štěně nebo psího seniora, vždy budete potřebovat určitou dávku trpělivosti a empatie. Sžívání se s někým dalším není vždy snadné, pokud ale zachováte chladnou hlavu a zavčas si vytvoříte pevný režim, můžete společně odstartovat skvělou životní etapu plnou legrace, lásky a nezapomenutelných zážitků.
Autor: Kateřina Kubíková
Foto: Pexels.com – Lisa
