I když naše stránky navštěvují hlavně milovníci psů, každý určitě známe osobu, která se psů doslova děsí – trpí kynofobií. Nejde přitom o běžný respekt, ale o skutečný, ochromující strach ze psů. Často je to důsledek nějakého traumatického zážitku, ale není to pravidlem. Někteří lidé mají ze psů panickou hrůzu podobně jako z pavouků nebo hadů, aniž by kdy měli špatnou zkušenost. Neměli bychom tuto poruchu zlehčovat a k lidem, kteří jí trpí, bychom se měli chovat s pochopením a respektem.
Nedávno jsme o této problematice hovořili s psychoterapeutem Martinem, který nám vysvětlil, že strach je ve své podstatě přirozená reakce, která slouží k našemu přežití. Psi byli v dávné minulosti predátoři, takže určitá míra obezřetnosti je evolučně zakódovaná. Při léčbě panického strachu ze psů se podle odborníků nejlépe osvědčila behaviorální terapie nebo postupná expoziční terapie. Těmito metodami se dnes zabývá mnoho specialistů, kteří dokáží poskytnout odbornou pomoc. Bez ohledu na to, čeho se bojíte, postavit se strachu čelem je první krok k uzdravení.
Typické příznaky kynofobie
Člověk trpící kynofobií při setkání se psem typicky zažívá:
- Zrychlený srdeční tep a dýchání
- Nadměrné pocení
- Nevolnost
- Svalové napětí až ztuhnutí
- Třes a chvění
- Silnou úzkost až paniku
- Nutkání utéct
Jedná se o klasické příznaky úzkostné poruchy, proto je důležité k těmto lidem přistupovat s pochopením. Když se setkáte s někým, kdo se psů bojí, ptejte se na jeho potřeby – „Bylo by vám příjemnější, kdybych psa přidržel dál od vás?“ – a vždy mějte svého čtyřnohého přítele na vodítku.
Kořeny panického strachu ze psů
Kynofobie nejčastěji vzniká následkem negativní zkušenosti, obvykle v dětství. Může jít o přímé trauma jako pokousání, ale často stačí i méně dramatický zážitek – třeba když pes dítě vyděsil hlasitým štěkotem nebo po něm skočil, byť bez zlého úmyslu. Takové zážitky formují náš pozdější vztah ke psům. Nejintenzivnější traumata vznikají, když je dítě v takové situaci samo, bez podpory dospělého, který by mu pomohl situaci zpracovat.
Zajímavé je, že strach ze psů často „dědíme“ od rodičů. Malé děti přirozeně napodobují reakce dospělých, takže pokud rodič reaguje na psa přehnaně úzkostně, dítě si tento vzorec osvojí. I jediná hysterická reakce rodiče může v dítěti zasít semínko budoucí kynofobie.
Jedna pokousaná tvář
Já, ač sama celoživotně psí člověk, se s částečnou kynofobií potýkám také. Před necelým rokem jsem v jedné nepřehledné situaci totiž přišla k pokousanému obličeji, dokonce od našeho vlastního Maisona, takže se mohu podělit o přímou zkušenost. Traumatickou zkušenost jsem sice částečně zvládla zpracovat, trvalo to ale dlouhé měsíce.
Maisona teď už sice zvládnu vzít i na krátkou procházku, musíme se ale vyhýbat ostatním psů, na které obvykle vrčí. Jakmile slyším vrčení nebo nějakou známku konfliktu, byť to není konflikt se mnou, okamžitě upadám do panické úzkosti, všechno se ve mě stáhne, ztuhnu a utíkám ze situace. Pomáhá mi najít si klidné místo, kde se můžu zhluboka vydýchat, a studený vzduch, který mě z paniky trochu probere. Snažím se na sebe v tomhle ohledu netlačit a svoje panické reakce nepotlačovat ani si je nevyčítat. To mi pomáhá postupovat po malých krůčcích dopředu. Ještě před půl rokem bych s Maisonem nedošla ani k výtahu.
Prevence strachu ze psů u dětí
Pokud dítě vyrůstá v domácnosti se psem, přirozeně si osvojí potřebné dovednosti pro interakci s nimi. Obecně je prospěšné seznamovat se psy i malé děti, ale vždy jen do té míry, která jim nezpůsobuje stres. Nechte dítě rozhodnout samo, zda si chce psa pohladit nebo mu nabídnout pamlsek. Důležité je nenahánět strach, ale ani netlačit.
Jak správně seznamovat děti se psy:
- Začněte s klidnými menšími psy – velký, energický pes může dítě snadno vyděsit
- Respektujte tempo dítěte – nikdy ho nenuťte do kontaktu, pokud se zdráhá
- Buďte pozitivním vzorem – děti vnímají a kopírují vaše reakce
- Učte základní pravidla bezpečnosti – jak se ke psům chovat, jak rozpoznat jejich signály
- Vytvořte kontrolované situace – požádejte přátele s přátelskými psy o pomoc
Léčba kynofobie v dospělosti
Pro dospělé trpící strachem ze psů existuje několik účinných přístupů:
Odborná pomoc kynologa
Zkušený kynolog nebo trenér psů může pomoci porozumět psímu chování a komunikaci. Naučí vás číst psí signály, což vede k lepšímu pochopení a následnému zmírnění strachu. Tento proces by měl probíhat pod dohledem odborníka – vlastní pokusy mohou situaci zhoršit. Psi velmi dobře vycítí nejistotu a strach, což může ovlivnit jejich reakce způsobem, který by mohl úzkost ještě prohloubit.
Psychoterapie
Pro léčbu kynofobie se nejčastěji využívají tyto terapeutické přístupy:
- Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) – pomáhá identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce spojené se psy
- Expoziční terapie – postupné a kontrolované vystavování psům, od nejméně ohrožujících situací (fotografie) až po reálná setkání
- Desenzitizace – postupné snižování citlivosti na podnět, který vyvolává úzkost
- EMDR terapie – metoda zpracování traumatických vzpomínek souvisejících se psy
Svépomocné techniky
Některé techniky lze praktikovat i samostatně:
- Relaxační cvičení a hluboké dýchání
- Vizualizační techniky
- Postupná expozice v bezpečném prostředí
- Vzdělávání se o psím chování
Pomoc druhým s kynofobií
Jako milovníci psů můžeme pomoci těm, kdo trpí strachem ze psů:
- Respektujte jejich obavy a nebagatelizujte je
- Držte svého psa na vodítku a v bezpečné vzdálenosti
- Nikdy neříkejte „Nebojte se, on nic neudělá!“ – pro člověka s fobií to není uklidňující
- Nabídněte podporu, ale netlačte na interakci
- Buďte trpěliví a empatičtí
Strach se dá překonat
Závěrem bychom chtěli dodat, že i naši čtyřnozí parťáci zažívají své strachy a úzkosti. Pokud chcete zjistit, co dělat, když bolí psí duše, podívejte se na náš další článek.
Kynofobie může významně omezovat kvalitu života, ale s odbornou pomocí a podporou blízkých se dá překonat. Pokud vy nebo někdo ve vašem okolí trpí strachem ze psů, vězte, že existuje naděje na zlepšení. S postupným a citlivým přístupem se mnoho lidí dokáže propracovat k normálnímu vztahu se psy – od tolerance přes respekt až k případnému přátelství.
Přejeme všem, kdo s kynofobií bojují, aby našli svou cestu k překonání strachu a mohli jednou zažít neobyčejné pouto, které mezi člověkem a psem může vzniknout.
Autor: Pavlína Jelínková
Foto: Photo by Auréanne Mailhiot on Unsplash
Dětství se psem aneb co mě naučilo vyrůstání s psím přítelem
